Výchozím strategickým dokumentem je územní energetická koncepce, která definuje cíle, opatření a nástroje pro hospodárné nakládání s energií v daném území. Územní energetická koncepce úzce souvisí s programovými dokumenty z oblasti ochrany ovzduší a měla by také být nástrojem pro zvýšení objemu čerpání finančních prostředků ze zahraničních i domácích zdrojů.

Územní energetická koncepce analyzuje možné způsoby zásobování daného území palivy a energií, včetně potenciálu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie a navrhuje cíle, nástroje a opatření pro efektivní energetické hospodářství v tomto území s výhledem na delší období (zpravidla dvaceti let). Vychází při tom ze Státní energetické koncepce, územního plánu daného území a z potřeb hospodářského a společenského rozvoje s důrazem na ochranu životního prostředí a šetrné nakládání s přírodními zdroji. Územní energetická koncepce je definována zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a její podrobné náležitosti určuje příslušné nařízení vlády (195/2001 Sb.). Povinnost zpracovat Územní energetickou koncepci zákon ukládá krajům, hlavnímu městu Praze a statutárním městům.

Územní energetickou koncepci potom podrobněji rozpracovává Akční plán (AP), který bývá formulován pro kratší, zhruba pětileté období. Akční plán slouží jako nástroj pro vlastní realizaci Územní energetické koncepce a programů a projektů z ní vycházejících a pro zapojení klíčových skupin (samosprávy, účastníků energetického trhu, odborníků,…) do jejich realizace. V návaznosti na Územní energetickou koncepci se dále zpracovávají také programy snižování emisí a imisí znečišťujících látek.