Výchozím strategickým dokumentem je územní energetická koncepce, která definuje cíle, opatření a nástroje pro hospodárné nakládání s energií v daném území. Územní energetická koncepce úzce souvisí s programovými dokumenty z oblasti ochrany ovzduší a měla by také být nástrojem pro zvýšení objemu čerpání finančních prostředků ze zahraničních i domácích zdrojů.

Územní energetická koncepce analyzuje možné způsoby zásobování daného území palivy a energií, včetně potenciálu energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie a navrhuje cíle, nástroje a opatření pro efektivní energetické hospodářství v tomto území s výhledem na delší období (zpravidla dvaceti let). Vychází při tom ze Státní energetické koncepce, územního plánu daného území a z potřeb hospodářského a společenského rozvoje s důrazem na ochranu životního prostředí a šetrné nakládání s přírodními zdroji. Územní energetická koncepce je definována zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a její podrobné náležitosti určuje příslušné nařízení vlády (195/2001 Sb.). Povinnost zpracovat Územní energetickou koncepci zákon ukládá krajům, hlavnímu městu Praze a statutárním městům.

Akční plán

Územní energetickou koncepci potom podrobněji rozpracovává Akční plán (AP), který bývá formulován pro kratší, zhruba pětileté období.

Akční plán slouží jako nástroj pro vlastní realizaci Územní energetické koncepce a programů a projektů z ní vycházejících a pro zapojení klíčových skupin (samosprávy, účastníků energetického trhu, odborníků,…) do jejich realizace.

V návaznosti na Územní energetickou koncepci se dále zpracovávají také programy snižování emisí a imisí znečišťujících látek.